[vc_row][vc_column][vc_empty_space][vc_column_text]<\/p>\n
Francie je demokratick\u00fd st\u00e1t, jeho\u017e metropolitn\u00ed \u010d\u00e1st se nach\u00e1z\u00ed v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b. Sou\u010d\u00e1st\u00ed Francouzsk\u00e9 republiky jsou tak\u00e9 z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 departementy a z\u00e1mo\u0159sk\u00e1 \u00fazem\u00ed v Karibiku, Severn\u00ed a Ji\u017en\u00ed Americe, v Indick\u00e9m oce\u00e1nu a Oce\u00e1nii. Francouzi \u010dasto p\u0159ezd\u00edvaj\u00ed metropolitn\u00ed Francii l’Hexagone (\u0161esti\u00faheln\u00edk), pro jeho zem\u011bpisn\u00fd tvar.<\/p>\n
Je \u010dlenskou zem\u00ed Severoatlantick\u00e9 aliance (NATO) a je jedn\u00edm ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f Evropsk\u00e9 unie. D\u00e1le je Francie jedn\u00edm ze zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Je jedn\u00edm z p\u011bti st\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f Rady bezpe\u010dnosti OSN s pr\u00e1vem veta a tak\u00e9 jednou z osmi uznan\u00fdch jadern\u00fdch mocnost\u00ed.<\/p>\n
Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st \u00fazem\u00ed Francie (metropolitn\u00ed Francie) se nach\u00e1z\u00ed v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b, kde hrani\u010d\u00ed na severov\u00fdchod\u011b s Belgi\u00ed (d\u00e9lka hranic 620 km) a Lucemburskem (73 km), na v\u00fdchod\u011b s N\u011bmeckem (450 km) a \u0160v\u00fdcarskem (572 km), na jihov\u00fdchod\u011b s It\u00e1li\u00ed (515 km) a na jihu se \u0160pan\u011blskem (650 km), Andorrou (57 km) a Monakem (4,5 km). Francouzsk\u00e1 republika se skl\u00e1d\u00e1 tak\u00e9 z \u00fazem\u00ed v Severn\u00ed a Ji\u017en\u00ed Americe (kde m\u00e1 Francouzsk\u00e1 Guyana 580 km dlouhou hranici s Braz\u00edli\u00ed a 520 km se Surinamem), v Indick\u00e9m, a Tich\u00e9m oce\u00e1nu, Karibiku (ostrov Saint-Martin je rozd\u011blen na francouzskou a nizozemskou \u010d\u00e1st hranic\u00ed o d\u00e9lce 10,2 km) a Antarktid\u011b. (Suverenita deklarovan\u00e1 v Antarktid\u011b nebyla uzn\u00e1na v\u011bt\u0161inou jin\u00fdch zem\u00ed – viz Antarktick\u00fd smluvn\u00ed syst\u00e9m).<\/p>\n
Vytv\u00e1\u0159en\u00ed suchozemsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Francie zab\u00edr\u00e1 plochu 543 965 km2. Na severu a z\u00e1pad\u011b je zem\u011b rovinat\u00e1 s m\u00edrn\u00fdm vln\u011bn\u00edm, na zbytku \u00fazem\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b pahorkat\u00e1 a hornat\u00e1. Ve francouzsk\u00fdch Alp\u00e1ch se nach\u00e1z\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed bod z\u00e1padn\u00ed Evropy Mont Blanc (4810 m). Dal\u0161\u00ed hornat\u00e9 kraje zem\u011b zahrnuj\u00ed Pyreneje, Francouzsk\u00e9 st\u0159edoho\u0159\u00ed (Massif Central), \u0160v\u00fdcarska Jura, Vog\u00e9zy, Armorick\u00fd masiv a Ardeny. Nejv\u011bt\u0161\u00edmi francouzsk\u00fdmi \u0159ekami jsou Loire, Rh\u00f4ne (pramen\u00edc\u00ed ve \u0160v\u00fdcarsku), Garonne (ve \u0160pan\u011blsku), Seina a \u010d\u00e1st toku R\u00fdna.<\/p>\n
Krom\u011b hlavn\u00edho m\u011bsta Pa\u0159\u00ed\u017ee (12 milion\u016f lid\u00ed) jsou nejv\u011bt\u0161\u00edmi m\u011bsty Marseille, Lille a Lyon.<\/p>\n
<\/p>\n
Francie je rozd\u011bleno na 26 region\u016f. Regiony se d\u011bl\u00ed na departementy.<\/p>\n
<\/p>\n
Metropolitn\u00ed Francii<\/strong><\/p>\n 1. Alsasko 2. Akvit\u00e1nie 3. Auvergne 4. Burgundsko 5. Breta\u0148 6. Centre 7. Champagne-Ardenne 8. Doln\u00ed Normandie 9. Franche-Comt\u00e9 10. Horn\u00ed Normandie 11. \u00cele-de-France 12. Korsika 13. Languedoc- Roussillon 14. Limousin 15. Lotrinsko 16. Midi-Pyr\u00e9n\u00e9es 17. Nord-Pas-de-Calais 18. Pays de la Loire 19. Pikardie 20. Poitou-Charentes 21. Provence-Alpes-C\u00f4te d’Azur 22. Rh\u00f4ne-Alpes<\/p>\n Z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 regiony<\/strong><\/p>\n 1. Guadeloupe 2. Martinik 3. Francouzsk\u00e1 Guyana 4. R\u00e9union<\/p>\n Hranice sou\u010dasn\u00e9 Francie zhruba souhlas\u00ed s t\u011bmi z dob starov\u011bk\u00e9 Galie ob\u00fdvan\u00e9 Kelty zn\u00e1m\u00fdmi jako Galov\u00e9. Galia byla podrobena \u0158\u00edmany v 1. stolet\u00ed p\u0159ed Kr. a Galov\u00e9 nakonec p\u0159evzali \u0159\u00edmsk\u00fd jazyk i kulturu. Historie k\u0159es\u0165anstv\u00ed na tomto \u00fazem\u00ed m\u00e1 ko\u0159eny v 2. a 3. stolet\u00ed. Galsk\u00e9 z\u00e1padn\u00ed hranice byly ve 4. stolet\u00ed obsazeny germ\u00e1nsk\u00fdmi kmeny, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b Franky, kte\u0159\u00ed dali zemi jej\u00ed dne\u0161n\u00ed n\u00e1zev. Modern\u00ed jm\u00e9no „Francie“ je odvozeno z lenn\u00edho panstv\u00ed kolem Pa\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00e9 bylo pod spr\u00e1vou Kapetovc\u016f. Existence Francie jako samostatn\u00e9ho st\u00e1tu se datuje od rozd\u011blen\u00ed Fransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e roku 843 na v\u00fdchodofransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i (Francia orientalis) na v\u00fdchod\u011b, Z\u00e1padofransk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i (Francia occidentalis) na z\u00e1pad\u011b a Lotrinsko ve st\u0159edu. Z V\u00fdchodn\u00ed Fransk\u00e9 \u0158\u00ed\u0161e se stala Svat\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e1 (dne\u0161n\u00ed N\u011bmecko). A ze z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti vzniklo Francie.<\/p>\n Potomci Karla Velik\u00e9ho vl\u00e1dli Francii a\u017e do roku 987, kdy byl Hugo Kapet korunov\u00e1n kr\u00e1lem. Jeho n\u00e1sledovn\u00edci, Kapetovci, dynastie z Valois a Bourboni postupn\u011b pomoc\u00ed s\u00e9ri\u00ed v\u00e1lek a rodov\u00e9mu d\u011bdictv\u00ed sjednotili \u00fazem\u00ed pod centr\u00e1ln\u00ed panovn\u00edkovu moc. Monarchie dos\u00e1hla sv\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed moci za vl\u00e1dy Ludv\u00edka XIV. V t\u00e9 dob\u011b m\u011bla Francie obrovsk\u00fd vliv na evropskou politiku, ekonomii a kulturu. Bylo nejlidnat\u011bj\u0161\u00edm st\u00e1tem v Evrop\u011b a t\u0159et\u00edm na sv\u011bt\u011b po \u010c\u00edn\u011b a Indii. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak postupn\u011b upadalo do rekordn\u00ed zadlu\u017eenosti, jej\u00ed\u017e hlavn\u00edmi p\u0159\u00ed\u010dinami bylo pl\u00fdtv\u00e1n\u00ed pen\u011bzi v ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch (zejm\u00e9na v\u00e1lka o \u0161pan\u011blsk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed) a p\u0159\u00edli\u0161 drah\u00fdch projektech kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny (Versailles).<\/p>\n Zadlu\u017eenost byla jednou z p\u0159\u00ed\u010din Francouzsk\u00e9 revoluce, kter\u00e1 vypukla v roce 1789 a vedla k n\u00e1hrad\u011b absolutistick\u00e9 monarchie monarchi\u00ed konstitu\u010dn\u00ed a parlament\u00e1rn\u00ed 3. a 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1791, 10. srpna 1792 byla n\u00e1sledn\u011b nastolena Prvn\u00ed republika, potvrzena \u00fastavou z roku I, 24. \u010dervna 1793. Vl\u00e1da v\u0161ak ve skute\u010dnosti z\u016fstala v rukou revolu\u010dn\u00edho kabinetu. 22. srpna 1795 byla vyhl\u00e1\u0161ena \u00fastava roku III, vl\u00e1dy se chopil \u0158editelstv\u00ed (Directoire). N\u00e1sledn\u011b v roce 1799 ovl\u00e1dl republiku Napoleon Bonaparte, vydal \u00fastavu z roku VIII zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed jeho konzul\u00e1t a pozd\u011bji 18. kv\u011btna 1804, st\u00e1tn\u00edm p\u0159evratem zalo\u017eil prvn\u00ed c\u00edsa\u0159stv\u00ed (Premier Empire) ve kter\u00e9m byl korunov\u00e1n c\u00edsa\u0159em. Napoleon na kr\u00e1tkou dobu ovl\u00e1dl v\u011bt\u0161inu Evropy, bojoval se Spojen\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm, Pruskem, Rakouskem a Ruskem, zakl\u00e1dal nov\u00e1 kr\u00e1lovstv\u00ed a na jejich \u010dela dosazuje \u010dleny sv\u00e9 rodiny. Na konci prvn\u00edho c\u00edsa\u0159stv\u00ed, 5. dubna 1814, Napoleon prohr\u00e1l, byl nucen abdikovat a tr\u016fnu se chopil Ludv\u00edk XVIII. Po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch se Napoleon vr\u00e1til z vyhnanstv\u00ed na ostrov\u011b Elba, op\u011bt se dostal k moci, byl v\u0161ak definitivn\u011b pora\u017een v bitv\u011b u Waterloo 18. \u010dervna 1815 a monarchie byla znovu nastolena.<\/p>\n V \u010dervenci 1830 nastala \u010cervencov\u00e1 revoluce, co\u017e je souhrn ud\u00e1lost\u00ed ve Francii po povst\u00e1n\u00ed 27. – 29. \u010dervence 1830, kter\u00e9 skoncovalo s vl\u00e1dou Karla X. a otev\u0159elo cestu \u010dervencov\u00e9 monarchii. Stoupenci konstitu\u010dn\u00ed monarchie (La Fayette, J. Lafitte, C. PERIER) povolali Ludv\u00edka Filipa Orle\u00e1nsk\u00fd na tr\u016fn.<\/p>\n V roce 1830 dala revoluce vzniknout konstitu\u010dn\u00ed monarchii a pozd\u011bji druh\u00e9 republice v roce 1848. Existence t\u00e9to republiky byla nedlouho na to ukon\u010dena zvolen\u00edm c\u00edsa\u0159ova synovce Napoleona III. prezidentem a vyhl\u00e1\u0161en\u00edm druh\u00e9ho francouzsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed. Ludv\u00edk-Napoleon byl sesazen, na\u010de\u017e n\u00e1sledovala prusko-francouzsk\u00e1 v\u00e1lka v roce 1870. Po t\u011bchto ud\u00e1lostech vznikla t\u0159et\u00ed republika.<\/p>\n A\u010dkoliv vy\u0161la Francie v\u00edt\u011bzn\u011b z prvn\u00ed i druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, utrp\u011bla dalekos\u00e1hl\u00e9 ztr\u00e1ty na koloni\u00edch, ekonomick\u00e9 pozici, po\u010dtu obyvatel a pozici dominantn\u00edho n\u00e1roda. Po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce vznikla \u010dtvrt\u00e1 republika. V roce 1958 byla nastolena sou\u010dasn\u00e1 p\u00e1t\u00e1 republika, v jej\u00edm\u017e \u010dele st\u00e1l gener\u00e1l Charles de Gaulle.<\/p>\n V posledn\u00edch desetilet\u00edch se Francie sm\u00ed\u0159ila s N\u011bmeckem a ve spojen\u00ed s n\u00edm vede politickou a ekonomickou integraci Evropy v\u010detn\u011b zaveden\u00ed eura v lednu 1999. Francie byla na \u010dele st\u00e1t\u016f podporuj\u00edc\u00edch urychlen\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed m\u011bnov\u00e9 unie. Cht\u011blo dos\u00e1hnout vytvo\u0159en\u00ed sjednocen\u00e9 a schopn\u011bj\u0161\u00ed evropsk\u00e9 politiky, obrany a bezpe\u010dnostn\u00edho apar\u00e1tu. V referendu o p\u0159ijet\u00ed Smlouvy o Evropsk\u00e9 \u00fastav\u011b v\u0161ak 55% francouzsk\u00fdch ob\u010dan\u016f hlasovalo proti.<\/p>\n Politick\u00fd syst\u00e9m: \u00dastava francouzsk\u00e9 p\u00e1t\u00e9 republiky byla schv\u00e1lena 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1958. V\u00fdrazn\u011b pos\u00edlila autoritu v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru ve vztahu k parlamentu.<\/p>\n Podle \u00fastavy je francouzsk\u00fd prezident volen p\u0159\u00edmo na obdob\u00ed 5 let (p\u016fvodn\u011b sedm let). Prezidentsk\u00e1 rada zaji\u0161\u0165uje regul\u00e1rn\u00ed fungov\u00e1n\u00ed moci lidu a kontinuitu st\u00e1tu. Prezident jmenuje p\u0159edsedu vl\u00e1dy, p\u0159edsed\u00e1 kabinetu, vel\u00ed ozbrojen\u00fdm sil\u00e1m a uzav\u00edr\u00e1 pakty.<\/p>\n N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed (Assembl\u00e9e Nationale) je hlavn\u00ed \u010d\u00e1st legislativy. Jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 jsou voleni p\u0159\u00edmo na p\u011btilet\u00e9 obdob\u00ed a v\u0161echna k\u0159esla jsou volena v jedin\u00fdch volb\u00e1ch. N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed m\u00e1 pr\u00e1vo rozpustit vl\u00e1du, a t\u00edm tedy v\u011bt\u0161inov\u00e1 volba Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed ur\u010duje rozhodov\u00e1n\u00ed vl\u00e1dy. Sen\u00e1to\u0159i jsou vyb\u00edr\u00e1ni volebn\u00ed akademi\u00ed na dobu dev\u00edti let a jedna t\u0159etina Sen\u00e1tu se m\u011bn\u00ed ka\u017ed\u00e9 t\u0159i roky<\/p>\n (Od roku 2007). Legislativa Sen\u00e1tu je omezen\u00e1; pokud se tyto dv\u011b komory neshoduj\u00ed v n\u011bjak\u00e9m bod\u011b (s v\u00fdjimkou \u00fastavn\u00edch pr\u00e1v), N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed m\u00e1 posledn\u00ed slovo. Vl\u00e1da m\u00e1 siln\u00fd vliv na utv\u00e1\u0159en\u00ed programu Parlamentu.<\/p>\n Francie je zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dlenem Evropsk\u00e9 unie a to velikou m\u011brou definuje francouzskou zahrani\u010dn\u00ed politiku.<\/p>\n Francie je d\u00e1le \u010dlenem SPC (Sekretari\u00e1t pacifick\u00e9 komunity, Secretariat of the Pacific Community) a COI (Komise Indick\u00e9ho oce\u00e1nu, Indian Ocean Commission). Francie je tak\u00e9 vedouc\u00edm \u010dlenem Mezin\u00e1rodn\u00ed organizace Frankofonie (La Francophonie, International Organisation of Francophonie), kter\u00e1 sdru\u017euje 51 francouzsky mluv\u00edc\u00edch zem\u00ed.<\/p>\n Ve Francii s\u00eddl\u00ed Organizace pro ekonomickou spolupr\u00e1ci a rozvoj (OECD) a UNESCO. D\u00e1le zde s\u00eddl\u00ed Mezin\u00e1rodn\u00ed \u00fa\u0159ad pro m\u00edry a v\u00e1hy (soustava jednotek SI) a Interpol.<\/p>\n \u017delezni\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165 Francie, kter\u00e1 spojuje 31 840 km je nejdra\u017e\u0161\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edt\u00ed v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b a spravuje ji spole\u010dnost RFF. Vlaky osobn\u00ed dopravy provozuje spole\u010dnost SNCF. Mezi vysokorychlostn\u00ed vlakov\u00e9 spojen\u00ed ve Francii pat\u0159\u00ed Thalys, Eurostar a TGV, kter\u00e9 p\u0159i komer\u010dn\u00edm pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed na vysokorychlostn\u00edch trat\u00edch dosahuje rychlosti 270 – 320 km \/ h. Eurostar, spole\u010dn\u011b s Eurotunnel Shuttle spojuje Francii se Spojen\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm p\u0159es Eurotunel. Francie m\u00e1 \u017eelezni\u010dn\u00ed spojen\u00ed do v\u0161ech sousedn\u00edch st\u00e1t\u016f s v\u00fdjimkou Andorry. Vnitrost\u00e1tn\u00ed spojen\u00ed je tak\u00e9 velmi dob\u0159e rozvinut\u00e9 a nach\u00e1z\u00ed se zde tak\u00e9 n\u011bkolik podzemn\u00edch \u017eeleznic a tramvaj\u00ed, kter\u00e9 dopl\u0148uj\u00ed autobusovou dopravu.<\/p>\n Ve Francii se nach\u00e1z\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 893 300 kilometr\u016f funk\u010dn\u00edch vozovek. Nejsou zde pravideln\u00e9 registra\u010dn\u00ed poplatky, \u010di dan\u011b, ale za pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed d\u00e1lnic se vyb\u00edr\u00e1 m\u00fdtn\u00e9, krom\u011b bl\u00edzkosti velk\u00fdch obc\u00ed. Na nov\u00e9m trhu s automobily p\u0159evl\u00e1daj\u00ed n\u00e1rodn\u00ed zna\u010dky, jak\u00fdmi jsou Renault (27% ze v\u0161ech aut prodan\u00fdch v roce 2003), Peugeot (20.1%) a Citro\u00ebn (13.5%). V\u00edce ne\u017e 70% nov\u00fdch prodan\u00fdch aut v roce 2004 bylo na naftov\u00fd pohon, co\u017e je mnohem v\u00edce ne\u017e t\u011bch k pohonu benzinu a LPG. Ve Francii se tak\u00e9 nach\u00e1z\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed most na sv\u011bt\u011b Millausk\u00fd viadukt a n\u011bkolik d\u016fle\u017eit\u00fdch most\u016f, jako nap\u0159\u00edklad Pont de Normandie. Ve Francii se nach\u00e1z\u00ed 10 v\u011bt\u0161\u00edch p\u0159\u00edstav\u016f, nejv\u011bt\u0161\u00ed se nach\u00e1z\u00ed v Marseille.<\/p>\n zdroj Wikipedie<\/em><\/p>\n [\/vc_column_text][\/vc_column][\/vc_row][vc_row][vc_column][vc_empty_space][\/vc_column][\/vc_row]<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" [vc_row][vc_column][vc_empty_space][vc_column_text] Z\u00e1kladn\u00ed informace o Francii Francie je demokratick\u00fd st\u00e1t, jeho\u017e metropolitn\u00ed \u010d\u00e1st se nach\u00e1z\u00ed v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b. Sou\u010d\u00e1st\u00ed Francouzsk\u00e9 republiky jsou tak\u00e9 z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 departementy a z\u00e1mo\u0159sk\u00e1 \u00fazem\u00ed v Karibiku, Severn\u00ed a Ji\u017en\u00ed Americe, v Indick\u00e9m oce\u00e1nu a Oce\u00e1nii. Francouzi \u010dasto p\u0159ezd\u00edvaj\u00ed metropolitn\u00ed Francii l’Hexagone (\u0161esti\u00faheln\u00edk), pro jeho zem\u011bpisn\u00fd tvar. Je \u010dlenskou zem\u00ed Severoatlantick\u00e9 aliance (NATO) […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"entrada_templates\/layout-visual-composer-default.php","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"footnotes":""},"class_list":["post-19650","page","type-page","status-publish","hentry"],"yoast_head":"\nD\u011bjiny<\/strong><\/h3>\n
\u017delezni\u010dn\u00ed doprava<\/strong><\/h3>\n
Silni\u010dn\u00ed doprava<\/strong><\/h3>\n
\nLeteck\u00e1 doprava: Nach\u00e1z\u00ed se zde p\u0159ibli\u017en\u011b 478 leti\u0161\u0165 a p\u0159ist\u00e1vac\u00edch ploch. Nejv\u011bt\u0161\u00edm a nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm leti\u0161t\u011bm je leti\u0161t\u011b Charlese de Gaulla, kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed bl\u00edzko Pa\u0159\u00ed\u017ee. Toto leti\u0161t\u011b je tak\u00e9 centrem francouzsk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch aerolinek – Air France.<\/p>\nVodn\u00ed doprava<\/strong><\/h3>\n